Taktická evoluce Albionu

Taktická evoluce Albionu

26.03.2016 | autor: Alan Smith, Telegraph | Diskuse (0)

Komentář: Alan Smith z Telegraphu analyzuje vývoj hry anglické reprezentace od roku 1990 do současnosti. Ačkoli Roy Hodgson schytal mnoho kritiky za své „zastaralé“ rozestavení 4-4-2, je stále předčasné současného manažera Albionu odsuzovat.

Když byl Roy Hodgson kritizován, že svým rozestavením 4-4-2 vrátil Albion zpět do temných časů, vyvstávaly otázky, zda anglický reprezentační výběr ono zpátečnictví vůbec někdy opustil. Jak v porovnání se současným manažerem Albionu obstojí jeho předchůdci? A jaké změny dělá samotný Hodgson v posledních letech?

Graham Taylor (1990 – 1993) – Přímočarost


Taylor u anglické reprezentace zvolil taktiku, která mu výborně fungovala v jeho předchozích působištích na klubové úrovni. Vypadalo to tak, že snahou bylo co nejrychleji dostat míč na útočnou polovinu a na ní strávit co nejvíce času. Od samotného výkopu hráči nakopávali míč křížem až skoro k rohovým praporkům, kde se o něj prali útočníci. Všichni si tento jednoduchý a přímočarý přístup rychle vryli pod kůži.

Verdikt: krok zpět

Terry Venables (1994 – 1996) – Taktická renesance


Tým vstupoval na hřiště s jasným vědomím toho, jaká hra se od něj očekává. Stejně tak hráči velmi dobře věděli, s čím se vytasí soupeř. Pod Venablesem zažil Albion poslední výraznější úspěch na mezinárodní scéně a nebylo to jenom díky mnoha nezapomenutelným fotbalistům, s nimiž měl Venables možnost pracovat.

Na domácím Euru v roce 1996 porazila Anglie nizozemský výběr poměrem 4:1, a ačkoli tým hrál v rozestavení 4-4-2, styl hry ani zdaleka nepřipomínal časy pod Grahamem Taylorem. Hráči jako Darren Anderton a Steve McManaman hráli na veliké ploše hřiště a svobodně se pohybovali mezi obranou, zálohou a útokem. K tomu připočtěme Paula Gascoigneho a samozřejmě fenomenální SAS, tedy útočníky Sheringhama a Shearerea. Každý manažer by byl vděčný za takové fotbalisty.

Verdikt: dva kroky vpřed

Glen Hoddle (1996 – 1999) – Veliká adaptovatelnost


Glen Hoddle strávil nějaký čas v zahraničí, což pozitivně ovlivnilo jeho práci v Albionu. Podobně jako Venables měl k dispozici kvalitní hráče, ale i když se snažil o určité taktické změny, nikdy mu příliš nefungovali. Hoddle hrával v rozestavení 4-4-2 jako jeho předchůdci, ale také do praxe zavedl formaci 3-5-2. Ovšem na světovém šampionátu v roce 1998 Anglie neuspěla a přes velká očekávání končila již v osmifinále, kdy na penalty podlehla Argentině. Tehdejší tým ale velmi připomínal Hodgsonův Albion na Euru 2012.

Verdikt: stagnace

Kevin Keegan (1999- 2000) – Motivace bez inovace


Keegan patřil mezi oblíbené osobnosti u anglické veřejnosti pro jeho schopnost vycházet s hráči a skvělým způsobem je motivovat na jednotlivé zápasy. Během jeho působení panovala v reprezentaci výborná nálada, kterou umocňovala svoboda na hřišti. Hráči se mohli vyjádřit, Keegan je nesvazoval striktními taktickými pokyny. Na druhou stranu, Anglie v té době propadla proti takticky daleko vyspělejším týmům; pouhá motivace tedy zápasy nevyhrává. Poslední zápas vedl proti Německu, kdy Albion prohrál 1:0. Důkazem Keeganovy jisté taktické zaostalosti je nevyvážená záložní řada z tohoto zápasu – společně nastoupili Gareth Southgate, David Beckham, Paul Scholes a Nick Barmby.

Verdikt: krok zpět

Sven Goran Erikson (2001 – 2006) – Rigorózní taktický přístup


Švédský manažer vhodně volil složení týmu podle předností daných fotbalistů. Pokud se rozhodl pro formaci 4-4-2, na hrotu spolu hráli Emile Heskey a Michale Owen. Později častěji stavěl na formaci 4-4-1-1, ale to dostával přednost mladý Wayne Rooney. I přesto byl často Erikson kritizován. Například když na Euru 2004 v zápase proti Portugalsku vystřídal Wayna Rooneyho a nahradil jej Dariusem Vassellem. Měla to být změna typ-za-typ, ale ve skutečnosti se jednalo o dva odlišné hráče. Tento krok nevyšel a Anglie proti Portugalcům vypadla.

Verdikt: krok vpřed

Steve McClaren (2006 – 2007) – Problém v komunikaci

McClaren byl pokrokový manažer, který nemohl pracovat s takovými typy hráčů, co by se hodili pro zhmotnění jeho idejí. Když Anglie prohrála v kvalifikaci s Chorvatskem 2:0, McClaren byl pranýřován za nefungující rozestavení 3-5-2. Jednalo se totiž o uspořádání, které většině fotbalistů naprosto nevyhovovalo. Dnes se spekuluje, že McClaren zkrátka neměl dostatečnou autoritu, aby hráče přesvědčil, že jeho cesta může být správná.

Verdikt: krok zpět

Fabio Capello (2008 – 2012) – Pozdní změny

Uznávaný manažer mnohokrát dostál pověsti typického Itala, když jeho tým hrál v rigidním rozestavení 4-4-2. Nicméně, na jihoafrickém mistrovství světa v roce 2010 příjemně překvapil. Ukázal totiž flexibilitu, když změnil formaci na 4-2-3-1. Ovšem již v kvalifikaci hrál Albion kvalitní fotbal, každý hráč znal přesně svou roli na hřišti, ale zároveň nedával Capello hráčům svobodu zkoušet nové věci. Sice si často stěžoval, že nemá útočníka, jako byl Didier Drogba, ale zato přetvořil anglický reprezentační výběr v disciplinovaný a dobře organizovaný soubor.

Verdikt: krok vpřed

Roy Hodgson (2012 – do současnosti) – 4-4-2 a poté zkoušení

Hodgson měl pověst tradicionalistického manažera ještě před tím, než přijal práci v reprezentaci. Formaci 4-4-2 hojně uplatňoval ve Fulhamu, ale Cottagers pod ním uměli hrát i v rozestavení 4-5-1. Tímto způsobem se prezentoval také v Liverpoolu a několikrát i ve West Bromu. Podíváme-li se blíže na Hodgsonovy taktické schopnosti, rozhodně o něm neplatí tvrzení, že rigidně lpí na jediném uspořádání.

To dokazuje jeho angažmá ve West Bromu, kde Hodgson ukázal velikou flexibilitu. Baggies nejčastěji hráli v rozestavení 4-4-2, ovšem uměli hrát i 4-5-1, 4-2-3-1, defenzivněji laděné 4-3-3 či 4-1-4-1. Na The Hawthorns dělal Hodgson spoustu změn v taktice a v podobném duchu pokračuje i u Albionu.

Na Euru 2012 sice sázel na 4-4-2, ale to bylo dáno i faktem, že práci získal jen měsíc před šampionátem. Proto vsadil na něco, co dobře zná a má ozkoušené mnohaletou praxí. Byl to také styl, který část týmu znala z Capellových dob. Po šampionátu začal Hodgson zavádět nové praktiky a Anglie hrála se dvěma defenzivními záložníky. V závěru kvalifikace o Euro ve Francii zase tým nastupoval v ofenzivním rozložení 4-3-3.

V Brazílii Albion nepostoupil ze skupiny a volalo se po Hodgsonově odvolání. Tehdy mu nevyšla sázka na 4-2-3-1, ovšem Hodgson viděl chyby, a jelikož dostal od FA důvěru, mohl je dostatečně napravit. Kvalifikací prošla Anglie bez ztráty bodu a od světového šampionátu v Brazílii prohrála jediný zápas loni v listopadu v přátelském utkání se Španělskem.

Verdikt: nejprve krok zpět, poté postupný progres


Zdroje obrázků: katatonia82, Lucian Milasan / Shutterstock.com

 

Alan Smith, Telegraph

 

 

Sdílet článek s přáteli na Facebooku

Pokud jste narazili na chybu v článku, ohlašte ji na email redakce@premierleague.cz

Zpět na homepage Archiv aktualit Vytisknout
 

Diskuze - počet příspěvků (0)

PŘIDAT NÁZOR

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit.

Pokud nejste registrovaným uživatelem, můžete se zaregistrovat zde.

Anketa

Jak dopadne Anglie na probíhajícím evropském šampionátu?

 
62%
 
13%
 
2%
 
4%
 
19%

Starší ankety

Jsem:    

 

© 2000-2015

Premier
League.cz

Premier League.cz

Tým Premier League

redakce@premierleague.cz :: tiráž

REKLAMA

Prodej inzerce zajišťuje exklusivně společnost AdActive, s.r.o.

info@adactive.cz.cz, http://www.adactive.cz, +420 723 000 561
Reklamní plochy, inzerce a spolupráce (PDF)

Wikipedie

Užití nebo převzetí obsahu bez souhlasu provozovatele je zakázáno.

Premier League.cz využívá Football League Manager & VisionWebBuilder.

© Tým Premier League | Prodej inzerce exklusivně zajišťuje AdActive, s.r.o.

Přihlášení:           |  Zaregistrujte se

Facebook Twitter RSS