Rozhovor s fanoušky: Chelsea - Arsenal

Nedělní odpoledne přinese londýnské derby mezi Chelsea a Arsenalem a Premierleague.cz při této příležitosti vyzpovídala fanoušky z obou táborů.

Za Chelsea odpovídal fanoušek známý pod nickem Georgewon, z tábora Arsenalu jsme výslechu podrobili Fantomase.


Tak začněme nějak „neobvykle“: Jak dlouho fandíš svému klubu a co tě právě k němu tehdy přivedlo?

Georgewon: Nejsem žádná „old school“, ale ani Abramovičovo dítě. Poprvé mě Blues zaujali v jejich jízdě v PVP v roce 1998. Tam jsem si je opravdu oblíbil, ale i přesto jsem nadále zůstával fanouškem italského fotbalu, konkrétně Lazia. Definitivní impuls pro to, abych si Chelsea začal všímat víc, než je zdrávo, byl přelom tisíciletí. Dokonce jsem od kamaráda dostal jejich kalendář z roku 2000. Pořád visí na zdi. Borci jako Zola, Wise, Desailly nebo Le Saux…nešlo to prostě jinak.

Fantomas: Jsem mladší ročník, takže zároveň budu možná vypadat jako tak zvaný „gloryhunter“. Arsenalu jsem totiž začal přát zhruba někdy v období, kdy se Gunners nadechovali k Unbeaten Runu. Takže asi tak přelom roku 2002 a 2003. Ale o opravdu intenzivním fandění asi může být řeč až po tom velkém úspěchu. Co mě k tomu vedlo? Na to není těžké odpovědět. Přímočarý, vynalézavý fotbal a osoba Thierryho Henryho. Že se mi dnes v podání Arsenalu ani jednoho nedostává, je už druhá, dosti smutná věc.


Jak budeš nedělní zápas prožívat a kde ho budeš sledovat?

G: Obávám se, že se klidně může stát, že ho nebudu sledovat vůbec. Celý víkend jsem pracovně v Brně na Fed Cupu. Holt musím našim fandit, ať se to rozsekne co nejdřív. Od výstaviště, kde se tenisový zápas hraje, je kousek docela solidní sportbar, takže jakmile to situace umožní, budu pelášit právě tam. Pokud se nezadaří, budu si muset vystačit s livescore, nedá se svítit.

F: Bylo by asi hodně zvláštní, kdybych řekl, že jako každý jiný. Ale v podstatě je tomu tak. Chvění po celém těle jako před zápasem s Kohouty nepociťuju ani náhodou. Je to fakt malé derby a já osobně tenhle zápas pokaždé označuju spíš jen jako „zápas s velmi silným soupeřem“. A ani ten mě mimochodem nedonutí vystrčit paty ven z domu. Preferuju domácí prostředí, do sportbarů chodím fakt jen sporadicky.


I když jsou oba kluby z Londýna, přeci jen to nejsou tak úplně úhlavní nepřátelé. Přeci jen hlavně fanoušci Arsenalu daleko víc prožívají zápas s Tottenhamem, pro fanoušky Chelsea jsou zase pikantní zápasy s West Hamem. Jak vnímáš rivalitu mezi Arsenalem a Chelsea?

G: Co si budeme nalhávat, v rivalitě je Chelsea prostě single. Nějakého extra soupeře nemá, i když by si to asi všichni její fanoušci rádi namlouvali. I ten West Ham má o stupínek výš dokaře z Millwallu. Na druhou stranu, od příchodu Rusáka nás nenávidí všichni tak silně, že každý zápas je svým způsobem pikantní souboj. Arsenal je pro mě momentálně jen další soupeř v honbě za titulem.


F: O tom už trochu byla řeč výše. Takže - nervózní budu, to se ví, ale hlavně z toho důvodu, že prostě potřebujeme bodovat. Zvláštní rivalitu nevnímám.


Jak jsi spokojen s prací manažera tvého klubu?

G: Tak napůl. Carlo mě zaskočil, protože jsem mu nevěřil vůbec. Očekával jsem, že vyletí podobným způsobem jako Scolari. Tímhle se mu musím trošku omluvit, na druhou stranu mi připadá, že je furt ve fázi testování. Pořádně ještě neví, co anglická liga pořádně znamená. Ale i přesto dokáže s Chelsea okupovat čelo tabulky. To naznačuje, že v sobě něco prostě má. Až se definitivně vykašle na ten svůj diamant v záloze a v létě povyhazuje všechen ten předražený plevel jako je Deco, Ballack, Ferreira, Kalou a jim podobní, tak můžu říct, že jsem s ním opravdu spokojený.

F:O tom bych se mohl rozepsat na takové dvě A4. Každý, kdo mě zná, ví, že patřím asi k nejkritičtějším fandům Arsenalu. Může za to především ta stěží vysvětlitelná proměna jednoho klubu pod jedním manažerem. Kdysi byl Arsenal složený ze samých výrazných individualit, teď nám ve středu hraje Denilson. To je oproti takovému Fabregasovi opravdu nevítaný kontrast. Navíc pak je tu ona „házená“, s tím související častá absence pořádného pohybu, utlačování odchovanců (čti obecně Britů), prosazování průměrných cizinců a tak dále a tak dále…


Kterého hráče z tvého klubu si nejvíc ceníš nebo kterého máš nejradši?

G: U mě je to jednoznačně Joe Cole. Ať už pro jeho vystupování, způsob hry nebo fakt, že je jediný hráčem CFC, který tomuto klubu odmalička fandil. Sice letos zatím marně hledá formu, ale věřím, že ji najde. Pokud by se náhodou stalo, že v létě Chelsea opustí, byla by to asi nejen pro mě docela nepříjemná rána. Po Joeym jsou moji oblíbenci v následujícím pořadí Terry, Essien a Lampard. Myslím, že taková klasika.

F: Na to nejde odpovědět naráz. Nejvíce si cením Robina Van Persieho, protože bez něj to prostě nefunguje tak, jak by mělo. Ani Cesc to nevytrhne, i když třeba šlape jak švýcarské hodinky. A nejradši mám asi Ramseyho. Je to přemýšlivý kluk, navíc z Ostrovů, který zároveň navenek působí loajálně a cílevědomě. Až Fabregas uteče zpátky za Pyreneje, vidím v něm jeho skvostného nástupce.


Poslední dva zápasy se odehrály na Emirates Stadium a oba vyhrála Chelsea - na konci minulé sezony 4:1 a v této sezoně na konci listopadu 3:0. Jak na tyto zápasy vzpomínáš?

G: Výhry o tři góly nad Gunners určitě potěší, zvlášť když se pokaždé hrálo v té jejich chajdičce. Ale že bych tyto bitvy měl nějak zvlášť zafixované, to vážně ne. Svým způsobem pro mě nic neznamenaly. Navíc ta z loňské sezony nic nerozhodovala, ta z letošní zatím taky ne.

F: Vzpomínat můžu jen na ten první zápas, protože ten druhý jsem zmeškal. Každopádně zatímco v tom druhém jsme podle všeho byli opravdu horší stranou, při tom prvním jsem chvílemi nemohl uvěřit, že opravdu prohráváme. Byl tam nápad, jiskra, které nám dřív tak zoufale scházely. A když se najednou znovu objevila, je z toho takový debakl. Na první pohled tedy možná poněkud krutý výsledek, ale pro naší tehdejší (i dnešní) defenzívu nemám příliš pochvalných slov, takže tak.


Který zápas mezi těmito dvěma kluby ti utkvěl v paměti z minulosti? Je nějaký konkrétní, který se ti okamžitě vybaví?

G: V tomhle fakt nemůžu sloužit, Arsenal pro mě není soupeř, kvůli kterému bych si měl nějaký zápas extra pamatovat. Napadá mě snad jen ten, ve kterém se oba týmy pořádně „předvedly“.  Mám na mysli tu legendární „scumí“ bitku na konci utkání. To byl docela humus.

F: Konkrétní? To asi ne. Z vlastních zkušeností mám ale ohledně tohoto „derby“ zafixováno zhruba toto: Takřka pokaždé jde o přetaktizovaný zápas, v němž je posvátným teritoriem střed hřiště a který zpravidla rozhodne první branka. Ne jinak tomu bude asi i tuto neděli.


Co ti na tomto městském rivalovi nejvíc vadí?

G: Kde začít. Kindergarten, ubrečený trenér, neanglický kapitán, neanglické mužstvo, španělský styl fotbalu, hnusný stadion… a tak dále. Otázka spíš měla znít, co mi na Arsenalu nevadí? To bych pak odpověděl, že Rosický. Toho kluka mám docela rád, pravidelně jsem na něj chodil na Letnou…Matně si vzpomínám, že to bylo asi naposledy, co mě česká liga docela bavila.

F: Za dob Mourinha to byla asi otravná, defenzivní hra. Scolari si zase umíchal svůj vlastní jižanský guláš. Takže to je první věc – prapodivný výběr manažerů. Druhá věc je samozřejmě takříkajíc koupený úspěch. Tohle spojení já sice hodně nerad používám, přece jen o trofeje se neválčí nikde jinde než na samotných kolbištích, ale jde taky o to, že ty peníze mohly klidně zničit tolik nadějných hráčů, až je mi z toho zle. Nehledě na image klubu, které tímto logicky hodně utrpělo.


Najde se naopak něco, co tomuto týmu závidíš?

G: Fakt bych musel dlouho přemýšlet, ale asi těžko. Snad jen: vraťte zpátky Gallase!!! A ještě něco bych od nich přece jenom bral: jejich černá čísla v účetnictví. Kolonky má dáti/dal mají v Arsenalu posunuté do úplně jiné roviny než na Stamford Bridge.

F: Pod Hiddinkem to byl úctyhodně nastavený řád. Chelsea v tu dobu přesně věděla, co hrát a čím soupeře převést. Od Mourinhovy Chelsea bych si zase býval vypůjčil skvěle propracované standardky. Jak ty útočné, tak i obranné.


Kdybys měl vybrat jednoho hráče z týmu soupeře do svého týmu, kdo by to byl?

G: V podstatě jsem už odpověděl. Odchod tohohle Frantíka jsem vážně těžko kousal. Samozřejmě, nejsem naivka, chápu důvody, proč odešel, ale přece jenom… se stoperskou dvojící Terry-Gallas neměla obrana Chelsea chybu. Výborný je samozřejmě i Fabregas, ale jinak je to hajzlík, kterých už v kádru CFC máme docela dost.

F: Essiena, toho by chtěl snad každý. Buldok, motorová myš, navíc s citem pro rozehrávku. Ideální.


V posledních dnech se hodně probírá téma okolo Johna Terryho, který kvůli skandálu přišel o pozici kapitána reprezentace. Jak celou věc vnímáš ty?

G: Opět ze dvou pohledů. Chápu konzervativní Anglii, která má své důvody, proč tuhle kauzu rozmáznout. Na druhou stranu mě nezajímá, co v posteli dělá můj brácha, natož aby mě zajímalo, co tam dělá Terry. Holt, momentálně pyká za svou přetvářku. Mně na celé věci hlavně vadí, že to škodí Chelsea. A to se v klubu můžou tvářit jak na premiéře novýho filmu, ale přes to nejde vlak. Co se dá dělat, za blbost se platí. I když jeden dodatek si neodpustím: sebrat kapitánskou pásku Terrymu a dát ji Ferdinandovi, to je akce-adept na joke roku. Anglie nikdy ideální fotbalové hvězdy neměla, s tím se všichni puritáni musí smířit. Do fóra českých stránek CFC hodil jeden „pavelkrenek“ tenhle citát Bobbyho Robsona o fotbalistech: „Nemůžou být mniši, nechceme, aby byli mniši, chceme, aby byli fotbalisti, protože mnich nehraje fotbal na této úrovni.“ Myslím, že to vystihuje naprosto vše. Terry je podle mě nejlepší kapitán, jakého Albion mohl v současné situaci mít. Jsem přesvědčený, že Anglii mohl dotáhnout v JAR k úspěchu. I když on tím lídrem bude dál, na to nepotřebuje kus hadru na rukávu.

F: Jsem vůči ní docela imunní. Nepřijde mi úplně vhodné míchat tyhle věci do fotbalových záležitostí, ať mi je Terry v reálu nesympatický, jak chce, ale když už to musí být. Zadělal si na pořádný průšvih. Média ho nahání, publikum mu nedá pokoj, manželka ho určitě taky řádně zpražila a navíc přišel o pásku. Holt když někdo nedokáže potlačit přirozené mužské pudy, musí pykat. Co víc k tomu říct?


Didier Drogba se v posledních devíti vzájemných zápasech trefil desetkrát. Považuješ to za náhodu, nebo se z něj stal expert na hru Arsenalu?

G: Náhoda to určitě není. Štěstí je, když se něco povede dvakrát nebo třikrát. Jakmile se to ale opakuje s železnou pravidelností, už je to něco jiného. Ať je Drogba jaký chce (a já patřím k jeho velkým kritikům), tyhle zápasy on prostě umí. Myslím, že je dost pravděpodobné, že nedělní zápas zase rozsekne on. Je to sice užvaněný simulantský lůzr, ale když jde do tuhého, tak se na něj tým může většinou na place spolehnout. A to říkám i přesto, že mi vůbec nebude vadit, až jednou tahle lidská kreatura z Londýna zmizí.

F: Náhoda. U něj není žádný gól náhoda. A proti naší obraně se to střílí jedna báseň. Takže „expert“ je možná silné slovo, protože útočník jeho formátu by pak mohl být specialistou na půlku Premier League, ale za náhodu to taky nepovažuju.


Na chvíli odbočíme od tématu: Koho v této sezoně tipuješ na sestup z Premier League?

G: Určitě Pompey. To byl můj tip už před sezonou. V podstatě tam ani nemají co dělat. Pak to vidím na Burnley a Wolves. Popravdě mě spíš zajímá, kdo půjde nahoru alias Newcastle a Forest, to je oč tu běží. V takovém případě je pak jedno, kdo spadne, protože tihle dva jsou za každého sestupujícího desetinásobnou náhradou.


F:Pompey jsou jasní, i když v mých očích poslední dobou přece jen stoupají. Je bych pak doplnil West Hamem, který nutně potřebuje profackovat drsnou tundrou Championshipu, a asi Blackburnem. Ten mi letos nemá co nabídnout.


A kdo si dojde pro mistrovský titul?

G: Bohužel jsem docela skeptický. Zase to bude ta partička kolem Fergusona. Samozřejmě bych se nezlobil, kdyby tomu bylo jinak. Každopádně se o to poperou Účka a Chelsea. Arsenal definitivně odpadně už tuhle neděli, zbytek je o level níž.

F: Ještě před nedávnem bych bez váhání odpověděl, že Chelsea. Teď jsem trochu na vážkách. Ale nedokážu si představit, jak prvenství ztrácí zrovna kvůli Manchesteru. A Arsenal už je ze hry asi definitivně venku. Takže o chlup, ale přece budou slavit Blues.


Je něco konkrétního, co tě v této sezoně Premier League překvapilo? Ať už příjemně či nepříjemně.

G: Tuhle sezonu sleduju ligu méně, než bývalo zvykem, takže těžko říct. Trochu mě překvapily Slepice, že nebojují o záchranu. Asi to zase přijde v příští sezoně...  

F: Ne že by to bylo vyloženě překvapení, spíš nepříjemné zjištění – a to, že letos nikdo nechce titul. Zdá se, že tuhle sezonu, podobně jako třeba v naší Gambrinus lize, opanuje ten nejmíň špatný celek. Jinak mě docela udivuje, že celou Premier League zvládá neustále překvapovat pořád stejný a neměnný McLeishův Birmingham.


Manchesteru United, Chelsea ani Arsenalu by místo v příštím ročníku LM nemělo uniknout, ale kdo je podle tebe doplní? Manchester City, Tottenham, Aston Villa, Liverpool nebo snad někdo jiný?

G: Vypadá to na Citizens, hodně do toho podle mě ale určitě ještě promluví právě Spurs. Každopádně Liverpool by si už zasloužil z Big Four vypadnout, a to ze dvou důvodů. Zaprvé tam aspoň zavane trošku čerstvý vítr, zadruhé Scousers se jinak toho Španěla asi nikdy nezbaví.

F: Vyloženě to nepřeju ani jednomu. Ale pokud si mám vybrat, volím asi Aston Villu, ať v příštím ročníku LM máme aspoň jednoho doopravdy anglického zástupce.


Co říkáš statistice, která tvrdí, že Chelsea letos obdržela 15 z 20 ligových gólů ze standardních situací?

G: To je opravdu tristní. Tohle si může dovolit Kladno v české kaprlize, ne top mančaft v Premier League. A Carlův argument, že ze standardek také spoustu branek Blues dávají, je naprosto směšný. Je ale třeba říct, že se to s týmem táhne už pěkně dlouho. Pokud si dobře vzpomínám, měli s tím problém už na konci Mourinhovy éry. Zajímalo by mě, co pilují na tréninku, když ne právě tohle.

F: Mám tendenci nevěřit. Jak už jsem psal, za Mourinha byla Chelsea nezastavitelný vzdušný stroj. Teď má problém ubránit standardky vlastně jakéhokoliv mužstva. Vždyť i Hull hrozil de facto jen z vysokých míčů, po zemi se k ničemu pořádnému nedostal. Překvapivě asi největší neduh nynější Chelsea.


Jaký by byl pro tebe ideální výsledek?

G: V tomhle nejsem nenažranec. V takových zápasech se počítají jenom body, je šumák o kolik. Chelsea se doma daří, a tak je to správně. Body se musí dělat hlavně právě na domácím stadionu.

F: Zcela nečekaně vítězství. :)


A jak myslíš, že nedělní duel dopadne? Máš nějaký konkrétní tip?

G: Vidím to na nějakou těsnou výhru. Kdybych si měl vážně tipnout, tak zkusím 2:1. A Drogba se zase trefí, o tom žádná.

F:Nerad tipuju, protože to ani pořádně neumím. Ale budu optimista a říkám: 1:0 pro Arsenal.

premierleague.cz